Po dlouhé době jsem se pustila do psaní povídky.Spojené s anime NANA.Dramatika a romantika.
Poslední dobou toho na ní bylo fakt moc.Ty duplicitní kecy jí lezly hlavou a krkem-ještě víc.Snažila se to nějak řešit,ale nešlo to.Proto nacházela útěchu v řezání.
Vlastně se to stalo jeho chybou.Kdyby neodešel byla by v naprostý pohodě.Jenže on šel i přesto,že se mu vyznala.Ale poděkoval,jedno plus navíc.Šlo to lehce.Prvně se bála.Když se řízla myslela jen na bolest fyzickou.Na bolest psychickou úplně zapoměla.
Před den se musela chovat jako ta hodná holčička.Chodila do školy,pilně se učila,nosila domů samé jedničky.Večer když se naučila,najedla a přichystala si věci do školy,zalezla do koupelny,zamkla se a opatrně vytáhla břit ze žiletky.Prsty si pořezat nechtěla.To by šlo lehce poznat.Na ruce to mohla skrýt návleky.
Matka si toho moc nevšímala.Nevnímala dceřinu náhlou změnu.Myslela jen na to jaký skvělý právník z ní bude.Kolik peněz budou mít.Jak moc se bude chlubit před kamarádkama.Hlavně před Kushinou,ten její blonďatej syneček je na urovní sedmiletýho dítěte.A pořád se pere!Nevšimla si,že si už svoje vlasy nenechává volně rozpuštěné,ale nosí je stažené do culíku.Nosí jen černou a hlavně dlouhé rukávy,nesměje se a moc nejí.
Sakura Haruno.Osmnáct let.Studentka školy Yeil Konoha.Třetí ročník.Brzy studentka Hardvard Konoha.Osoba se sebepoškozovacími sklony.
Tak taková je.Snaží se jen aby jí matka dala pokoj.Když už otec odešel.
"Sakuro,pojď se pochlubit se známkami,"řve matka z kuchyně.Je to pořád to samý.Přála by si být stroj.Vlastně si připadá jako stroj.Jako kávovar.Taky pořád děla jedno a to samý.Nejraději by zdrhla tak jako zdrhl Sasuke.Jenže on nemá rodiče tak ho nikdo nehledá.Za to ona má matku. Za tohle jí nenáviděl.Za to,že řekla,že by nejraději rodiče neměla.Byl na ní naštvanej a záviděl jí.
Ležela v posteli jen v županu.Právě se vykoupala.PO loktu jí stékala nová,teplá krev.Na rukách už neměla vůbec žádné místo.Ani na levé ani na pravé.Musela si začít řezat do ramene.Později přejde na stehna.
Jako každý puberťák i ona měla chutě na sex.Poslední dobou přemýšlela,že by si někoho zaplatila aby nebyla tak sama.Kamarádka jí dala číslo na jednoho "bishíka".Kolik by mu musela zaplatit.Pět tisíc?Jo na to by měla.Schovávala si peníze na obědy už přes pět měsíců.Kapesnýho si našětřila asi dva tisíce a tisícovku by ukradla matce.Asi by na to ani nepřišla.A jí by určitě nepodezřívala.Skaura je přece ta hodná a milá.Neublížila by ani mouše.Mouše ne,ale sama sobě jo.
"Ahoj,"ozvala se černovláska a chytla jí kolem ramen.Nana Osaki-tichá,sebevědomá punkerka s nádherným hlasem.
"Ahoj,"řekla Sakura pochmurně.Rána ze včerejška jí pořád bolela.Jenže nejhorší na tom bylo,že ani psychická bolest neustoupila.Včera se ani neodvážila zavolat na číslo,které jí bylo dáno.Zdálo se jí to trapné.Nebo pořád čekala na to,že o panenství příjde se Sasukem?Panenství je stejnak blbost.
"Co je?"zeptala se Nana a pomohla jí s nákupem.
"Nic,"řekla opět pochmurně Sakura.Nesnášela soboty.Byla jiná než ostatní,byla divná?V sobotu se jí čekání na večer zdálo nejhorší.Žádná škola,která by jí otravovala.Zvyk řezat se večer byl něco jako kostel pro křesťany.Neděle už byla lepší.S matkou každou neděli trávila na tom nudným trhu kde koukali na všecko možný a nikdy si nic nekoupily.
Nana jí pomohla s plnými taškami až domů.Sakuřina matka Naně jako vděk vpálila dvě cigarety,aby si o nich Osakiová nemyslela,že jsou nějaká neuspořádaná rodina.Sakura zalezla do pokoje jen co mámě pomohla naskládat jídlo do poliček a ledničky.Dříve jí nákupy ohromně bavili.
Pořád musela myslet na černovláska.Nemohla si pomoct.Žaludek jí udělal přemet vždycky když ho viděla.Chodili spolu do stejné třídy,měly vedle sebe skřínku.Ale on na ní promluvil jen tehdy když něco potřeboval.Asi nebyla na jeho urovni.Holka s kterou chodil se jmenovala Karin.Všimla si,že před ní se vždycky ocicmávají.Jednou je viděla spolu v McDonaldu.
Seděly od sebe odtažitě.Možná,že jí jenom dělal naschvály.Bavilo ho když viděl trpět ostatní.I přes tohle všechno ho pořád milovala.Možná,že se jednou řízně tak až jí červená vyteče do poslední kapičky.Pak bude konec.Řezání žil je jístota.Když se chcete oběsit může vám křupnout trám nebo větev.Ztratíte všechnu naději,že vás to zbaví toho břemena.Třeba si jenom zlomíte nohu.Bolest.Další bolest.
Probudila se když už bylo šero.Ani nevěděla jak se dostala do postele.Koukla se na mobil a zjistila,že je osm hodin.Pravý čas jít se říznout.Chtěla vstát,ale něco jí nedovolilo z postele slézt. Pořád měla pocit,že jí někdo přes záclonu sleduje.Zátahla závěs a doufala,že ten pocit jí opustí.
Odešla do koupelny.Vytáhla ostří ze žiletky a řízla se do pravého zápěstí.Levé měla už celé od škrábanců a modřin.Teplá krev jí stékala po ruce.Pustila vodu a vlezla si pod sprchu.Krev nechala odtéct s vodou.Jako kdyby odplavila další starost.
Vylezla a odhodlaně sáhla po mobilu položeném na pračce.Vyhledala číslo na prostituta a stiskla tlačítko se zeleným telefonem.První zazvonění,druhé,třetí…
"Halo?"ozval se jemný klučičí hlas.
"Je tam Shin?"zeptala se Sakura nejistě a opřela se o vanu.
"Jo,kdo jste?"zeptal se Shin.
"Zákaznice,"odpověděla šeptem Sakura a po tvářích se jí začalo koulet slzy.Slzy studu a bolesti.
Ahoj, nevím jestli budeš chtít, ale nespřátelíme? ^.-